Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Logo ESO
Autor: ESO

ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.

Co je cílem

Propagace ESO s důrazem na vědecké výsledky, zapojení České republiky do ESO.

Forma propagace je téměř libovolná - akce, výstavy, pořady, vybavení a pomůcky spojené s propagací ESO atd. Jedinou podmínkou je primární určení veřejnosti či školám, může to být např. i zaplacení honoráře přednášejícímu.

Komu je určena

Hvězdárnám, planetáriím, vědeckým a přírodovědným centrům, astronomickým kroužkům, pobočkám a sekcím České astronomické společnosti, ale také třeba knihovnám atd. Budete-li mít nejistotu, zda do skupiny oslovených patříte, zeptejte se, odpovíme.

Co nabízíme

  • Až 22 000 Kč na projekt (jedná se o maximální částku).
  • Kritérii pro výběr projektů k finanční podpoře budou přínos veřejnosti či školám, originalita a realizovatelnost.
  • Přihlédneme též k možnosti spolufinancování z vašich zdrojů, není to ale podmínkou.
  • Žádost s námi ve fázi přípravy můžete konzultovat, pokud byste si něčím nebyli jisti.
  • Naopak při nejasnostech v podané žádosti z naší strany se sami doptáme, nebudeme a priori vyřazovat.
  • O výběru či nevýběru projektu budeme informovat každého. Nebojte se požádat i o nízkou částku, pokud máte momentálně kapacitu jen na menší projekt. Snahou je, aby Evropská jižní observatoř byla vidět na více místech v ČR.

Termíny

  • Žádost se předkládá odesláním webového formuláře do 31. 10. 2023 včetně.
  • Formulář pro žádost
  • Do 30. 11. 2023 oznámíme podpořené projekty.
  • Realizace v roce 2024.
  • Vyúčtování do 15. 11. 2024.


Těšíme se na spolupráci s vámi!

S přátelským pozdravem za tým ESON Anežka Kabátová a srdečně vás pozdravují také členové týmu Soňa Ehlerová, Pavel Suchan, Jiří Srba, Petr Kabáth (Astronomický ústav AV ČR) a Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí).

Kontakty pro dotazy:
Anežka Kabátová: anezka.kabatova@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, ESO


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »